लहरे चिमाल गुराँसको एक प्रजाति हो जुन पहिले पूर्वी हिमालयमा पहिचान गरिएको थियो जुन अहिले सिक्किम हो। यो एक एपिफाइट हो, सामान्यतया रूख, चट्टान र ढुङ्गाहरूमा पाइन्छ, हिमालयको तल्लो भागहरूमा ५,००० र ९,००० फीटको उचाइमा।[१] लहरे चिमाल तिब्बत, भुटान, नेपाल र उत्तरपूर्वी भारतको दक्षिणी सिमानामा, विशेष गरी अरुणाचल प्रदेशमा पाइन्छ।[२]

लहरे चिमाल
वैज्ञानिक वर्गीकरण edit
जगत: वनस्पति
प्राकृतिक समूह: फूल फुल्ने वनस्पति
प्राकृतिक समूह: दुईदलीय वनस्पति
प्राकृतिक समूह: एस्टेरिड्स
गण: Ericales
परिवार: Ericaceae
वंश: गुराँस
Hooker, 1849
प्रजाति:
R. dalhousiae
वैज्ञानिक नाम
Rhododendron dalhousiae
Hooker, 1849

विवरण सम्पादन गर्नुहोस्

वयस्क बिरुवाहरूमा, पातहरू ३ देखि ८ इन्च लम्बाइ र ३ इन्च चौडा हुन्छन्। जब फूल फुल्छ, यसले दुई देखि छवटा ठूला फूलहरू उत्पादन गर्दछ, सामान्यतया ४ इन्च लम्बाइमा।[३] यी फूलहरूको रङ सेतो देखि क्रीम, फिक्का पहेँलो, वा पहेँलो गुलाबी सम्म फरक फरक हुन्छ।[४] फूलहरूमा कागतीको सुगन्ध छ।[५]

पारिस्थितिकी सम्पादन गर्नुहोस्

प्लान्ट फिनोलोजी, पुनरावर्ती जैविक घटनाहरूको समयको अनुशासन, मौसमी वातावरणीय कारकहरू जस्तै तापमान र वर्षा स्तरहरूबाट महत्त्वपूर्ण रूपमा प्रभावित हुन्छ।[६] लहरे चिमाल, मौसम-संवेदनशील प्रजातिको रूपमा, एक स्वस्थ वनको सूचक प्रजाति हो, र विश्वव्यापी जलवायु परिवर्तनको फिनोलोजिकल अनुगमनको लागि उम्मेद्वार पनि हुन सक्छ।[७]

सन्दर्भ सामग्रीहरू सम्पादन गर्नुहोस्

  1. Mao, A. A.; Kaliamoorthy, Seventhilingam; Ranyaphi, R. A.; Das, Jayashankar; Gupta, Sanjoy; Athili, James; Yumnam, J. Y.; Chanu, L. I. (२०११-१२-०१), "In vitro micropropagation of three rare, endangered, and endemic rhododendron species of Northeast India", In Vitro Cellular & Developmental Biology - Plant (अङ्ग्रेजीमा) 47 (6): 674–681, आइएसएसएन 1475-2689, डिओआई:10.1007/s11627-011-9377-0 
  2. Hootman, Steve (२००४), "Species Profile: Rhododendron dalhousiae", Virginia Tech Scholarly Communication University Libraries (अङ्ग्रेजीमा), अन्तिम पहुँच २०२१-११-१० 
  3. Halliday, Pat (१९८७), "73. RHODODENDRON DALHOUSIAE var. DALHOUSIAE: Ericaceae", The Kew Magazine 4 (2): 59–61, आइएसएसएन 0265-3842, जेएसटिओआर 45066472 
  4. Arnold, David; Arnold, Emeritus Professor of History David John (२००६), The Tropics And the Traveling Gaze: India, Landscape, and Science, 1800-1856 (अङ्ग्रेजीमा), University of Washington Press, आइएसबिएन 978-0-295-98581-7 
  5. Hooker, Joseph Dalton (२०१७-०५-१८), Joseph Hooker's Rhododendrons of Sikkim-Himalaya (अङ्ग्रेजीमा), Kew Publishing, आइएसबिएन 978-1-84246-645-2 
  6. Quattrocchi, Umberto (२०१६-०४-१९), CRC World Dictionary of Medicinal and Poisonous Plants: Common Names, Scientific Names, Eponyms, Synonyms, and Etymology (5 Volume Set) (अङ्ग्रेजीमा), CRC Press, आइएसबिएन 978-1-4822-5064-0 
  7. Hemant, Badola (अगस्ट २०१०), "RHODODENDRONS: CONSERVATION AND SUSTAINABLE USE", ResearchGate