"जलवायु परिवर्तन" का संशोधनहरू बिचको अन्तर

सा हिज्जे मिलाउँदै
सा spelling check, replaced: धीरे धीरे → विस्तारै विस्तारै, से पहिले → भन्दा पहिले, केहि → केही (20)
पङ्क्ति २६:
--></ref><ref><!--Translate this template and uncomment
{{cite web | title = Joint science academies' statement on growth and responsibility: sustainability, energy efficiency and climate protection | publisher = [http://www.pik-potsdam.de/index_html Potsdam Institute for Climate Impact Research] | url = http://www.pik-potsdam.de/aktuelles/archiv/aktuelle/dateien/G8_Academies%20Declaration.pdf | accessdate = 2008-01-04 |date=May 2007}}
--></ref> जहाँ [[ग्लोबल वार्मिंगको प्रमुख वैज्ञानिक मूल्यांकनको विरोध वाला वैज्ञानिकहरूको सूची|एक ओर केहिकेही निजी वैज्ञानिकहरू]] ([[:en:List of scientists opposing the mainstream scientific assessment of global warming|individual scientists]])ले आईपीसीसीको केहिकेही खोजहरूको प्रति असहमति व्यक्त गरे छ,<ref>
<!--Translate this template and uncomment
{{cite web | title = Don't fight, adapt | publisher = [[National Post]] | url = http://www.nationalpost.com/news/story.html?id=164002 | accessdate = 2007-11-18 |date=December 2007}}
पङ्क्ति ३६:
{{cite web | title = Beyond the Ivory Tower: The Scientific Consensus on Climate Change | publisher = [[Science Magazine]] | url = http://www.sciencemag.org/cgi/content/full/306/5702/1686 | accessdate = 2008-01-04 |date=December 2004}}
--></ref>
जस्तो कि नामले नै साफ छ, ग्लोबल वार्मिंग धरतीको वातावरणको तापमानमा लगातार हो रही बढोतरी छ। हाम्रो धरती प्राकृतिक तरिकामा सूर्यको किरणों देखि उष्मा ( हीट, गर्मी ) प्राप्त गर्छ। यो किरणें वायुमंडल ( एटमास्पिफयर) देखि गुजरती भए धरतीको सतह (जमीन, बेस) देखि टगराउँछं र फेरि वहीं देखि परावर्तित ( रिफलेक्शन) भएर पुन: लौट जान्छ। धरतीको वायुमंडल धेरै ग्याँसबाट मिलेर बना छ जसमा केहिकेही ग्रीनहाउस ग्याँसहरू पनि शामिल छन्। यिनीहरू मध्ये अधिकांश ( मोस्ट आफ देम, धेरै अधिक ) धरतीको माथि एक प्रकार भन्दा एक प्राकृतिक आवरण ( लेयर, कवर ) बना लिन्छं। यो आवरण लौटती किरणोंको एक भागको रोक लिन्छ र यस प्रकार धरतीको वातावरण लाई गर्म बनाए राखिन्छ। गौरतलब ( इट यस रिकाल्ड, मालूम हुनु ) छ कि मनुष्यहरू, प्राणिहरू र बिरुवाहरूको जीवित रहनको लागि कम से कम 16 डिग्री सेल्शियस तापमान आवश्यक हुन्छ। वैज्ञानिकहरूको मानन छ कि ग्रीनहाउस ग्याँसहरूमा बढोतरी भए पछि यो आवरण र पनि सघन ( अधिक मोटा होना) या मोटा होता जान्छ। यस्तोमा यो आवरण सूर्यको अधिक किरणहरूलाई रोकन लाग्इन्छ र फेरि यहीं देखि शुरू हो जान्छन् ग्लोबल वार्मिंगको दुष्प्रभाव ( साइड इफेक्ट) ।
आईपीसीसी द्वारा सारगर्भित [[जलवायु प्रतिरूप|जलवायु प्रतिमान के]] ([[:en:Climate model|Climate model]])प्रतिरूपण इंगित गर्छन कि धरातलको औसत ग्लोबल तापमान 21औं शताब्दी<ref name="grida7" /> को समयमा बढी अधिक बढ<!--Translate this template and uncomment
{{nowrap|1.1 to 6.4&nbsp;°C}}
पङ्क्ति ७४:
{{cite journal | date=[[2007-10-18]] | title=Rising to the climate challenge | journal=[[Nature (journal)|Nature]] | volume=449 | issue=7164 | url=http://www.nature.com/nature/journal/v449/n7164/full/449755a.html | accessdate=2007-11-06 | pages=755 | doi=10.1038/449755a}}
--></ref>
यो हो कि मानवीय गतिविधिहरूको कारण वातावरणको ग्रीनहाउस ग्याँसहरूमा वृद्धि देखि हुने अधिकांश गर्मीको [[औद्योगिक क्रांति|औद्योगिक युग]]को शुरुवात पछि देखि देखिएको.हाल नैको 50 वर्षोको यो श्रेय स्पष्‍ट तरिकामा जान्छ जसको लागि आंकडा उपलब्ध छन्। साधारण सहमतिको विचार भन्दा अलग केहिकेही अन्य [[संकल्पना|संकल्पनाओं]] ([[:en:hypotheses|hypotheses]])को सुझाव अधिकांश तापमान वृद्धिको व्याख्‍या गर्नको लागि दिइन्छ।यस्तो नै एक परिकल्पनाको प्रस्ताव छ कि गर्मी अलग अलग रूपहरूमा सौर गातिविधिको परिणाम हुन सक्छ।<ref name="Svensmark2007"><!--Translate this template and uncomment
{{cite journal | first=Henrik | last=Svensmark | authorlink=Henrik Svensmark | year = 2007 | month = February | title = Cosmoclimatology: a new theory emerges | journal = Astronomy & Geophysics | volume = 48 | issue = 1 | pages = 18–24 | doi = 10.1111/j.1468-4004.2007.48118.x | url=http://www.spacecenter.dk/research/sun-climate/Scientific%20work%20and%20publications/svensmark_2007cosmoClimatology.pdf}}
--></ref><ref><!--Translate this template and uncomment
पङ्क्ति ८३:
--></ref>
 
बाध्‍यताको कुनै पनि प्रभाव तात्कालिक छैन।धरतीको महासागरहरूको [[आयतन ताप क्षमता|ताप जडत्व]] ([[:en:Volumetric heat capacity|thermal inertia]]) र धेरै अप्रत्यक्ष प्रभावहरूको मधुरो प्रतिक्रियाको मतलब छ धरतीको वर्तमान तापमान उसपर हालियो दबाव संग संतुलनमा छैन [[जलवायु प्रतिबद्धता|जलवायु वचनबद्धता]] ([[:en:Climate commitment|Climate commitment]])को अध्‍ययनों देखि प्रदर्शित्‍ हुन्छ कि यदि ग्रीनहाउस ग्याँसहरू लाई 2000 स्‍तरमा स्थिर गर्‍यो जाए त यसले अगाडी पनि केहिकेही सीमा तक<!--Translate this template and uncomment
{{nowrap|0.5&nbsp;°C}}
-->।<!--Translate this template and uncomment
पङ्क्ति १००:
ग्रीनहाउस प्रभावको खोज 1824मा [[जोसेफ फोरिए|जोसेफ फोरियर]] द्वारा गरिएको थियो तथा 1896मा पहिलो पल्ट [[स्वान्ते अर्र्हेनिउस|स्वेन्‍टी आरहेनेस]] ([[:en:Svante Arrhenius|Svante Arrhenius]]) द्वारा यसको मात्रात्मक जांच गरिएको थियो। यो प्रक्रिया द्वारा जो [[अवशोषण ( विद्युत चुम्बकीय विकिरण )|अवशोषण]] ([[:en:Absorption (electromagnetic radiation)|absorption]]) र उत्सर्जनको [[अधोरक्त|अवरक्त विकिरण]] द्वारा वातावरणमा [[वायुमण्डल|गर्म गैसें]] वातावरणमा एउटा अझै अर्को [[ग्रह|ग्रह गर्यो]] सतह कम छ .
 
[[चित्र:Mauna Loa Carbon Dioxide-en.svg|thumb|280px|left|वातावरणमा कार्बन डाइओक्साइडमा हाल नैमा हुने बढोतरी ( CO<sub></sub>2 ) .मासिक CO<sub>2</sub> मापन यो दर्शाउछन कि यदि सारा वर्षको देख्यो जाए त छोटे-छोटे मौसमी परिवर्तन देखनेको मिलछन ; हरेक साल यो परिवर्तन [[उत्तरी गोलार्ध]] ([[:en:Northern Hemisphere|Northern Hemisphere]])मा वसव्त मौसमको आखिरमा अधिक हो जान्छन् र जब उत्तरी गोलार्धमा खेतिहरू बीजनेको समय हुन्छ त यो परिवर्तन कम हो जान्छन् क्यूंकि पौधे वातावरणमा भन्दा केहिकेही CO<sub>2</sub> हटा लिन्छन्I]]
 
ग्रीनहाउस प्रभावको रूपमा अस्तित्व यस प्रकार विवादित छैन .स्वाभाविक रूपले ग्रीन हाउस ग्याँसहरूको नजीकै भएको मतलब छ एक गर्मीको प्रभावको बारेमा 33 डिग्री सेल्सियस ( 59&nbsp;°F ) , जो पृथ्वीमा रहन योग्य<ref name="IPCC_WG1_AR4_Ch1"><!--Translate this template and uncomment
पङ्क्ति १२३:
{{cite web| url=http://www.realclimate.org/index.php?p=142| year=6 Apr 2005| title=Water vapour: feedback or forcing?| publisher=[[RealClimate]]| accessdate=2006-05-01}}
--></ref>
मुद्दा यो हो कि मानवीय गतिविधिहरू संग जब केहिकेही ग्रीनहाउस ग्याँसहरूको वायुमंडलीय सांद्रता बढती छ तब ग्रीनहाउस प्रभावको शक्ति कसरि परिवर्तित हुन्छ।
 
औद्योगिक क्रांति पछि देखि मानवी गतिविधिमा वृद्धि भएको छ जसको कारन ग्रीन हाउस ग्याँसहरू कि मात्रामा धेरै जियादा वृद्धि भएको छ , यसको कारन [[बाध्य विकरणशील|विकरणशील बाध्य]] ([[:en:radiative forcing|radiative forcing]]) CO से<sub>2</sub>, [[मीथेन]] ([[:en:methane|methane]]), tropospheric [[ओजोन]], [[सीएफसी]] ([[:en:CFC|CFC]])और s [[नाइट्रस ओक्साइड|nitrous पनि धेरै बढए हैं]] ([[:en:nitrous oxide|nitrous oxide]])I[[अणु|यदि अणु]] ([[:en:Molecule|Molecule]]) कि दृष्टिले हेर्नुहोस त मीथेन ग्रीनहाउस गैस[[कार्बन डाइआक्साइड|carbon dioxide]]को तुलनामा अधिक प्रभावी छ , तर उनको सांद्रता यति कम छ कि उनको [[विकिरणीय बाध्‍यता|विकरणशील जोर]] ([[:en:radiative forcing|radiative forcing]]) कार्बन डाइओक्‍साइड कि तुलनामा केवल एक चौथाई छ प्राकतिक रूपले उत्पन्न हुने केहिकेही दोश्रो गैसे ग्रीनहाउस प्रभावमा योगदान दिछ। इन्‍में भन्दा एक [[नाइट्रस ओक्साइड]] ([[:en:nitrous oxide|nitrous oxide]]) (N<sub>2</sub>O) कृषि जस्तो मानवीय गतिविधिहरूको कारण आफ्नो विकास गरदैछ!CO<sub>2</sub> र CH<sub>4</sub>को [[ग्रीनहाउस गैस#ग्रीनहाउस ग्याँसहरूको बढोतरी|वातावरण सांद्रता]] ([[:en:Greenhouse gas#Increase of greenhouse gases|atmospheric concentrations]]) 1700 औं सताब्दीको मध्‍यमा [[औद्योगिक क्रांति]]को शुरुवात पछि देखि क्रमशः 31% र 149% बढ गई छ।पछिल्लो 650,000 वर्षको समयमा कुनै पनि समय देखि यिनी स्तरहरू लाई एकदम अधिक मानयो जा रहेको छ । यो त्यो अवधि छ जसको लागि विश्वसनीय आंकडे [[आइस कोर|आइस कोर्]] ([[:en:ice core|ice core]])s.<ref>Neftel , ए, ई.मूर, एच.ओसगर तथा बीस्तौफ्फेर ( 1985 ) .[http://www.nature.com/nature/journal/v315/n6014/abs/315045a0.html "पछिल्लो दुइ शताब्दिहरूमा वायुमंडलीय कार्बन डाई आक्साइडमा बढोतरीको लागि ध्रुवीय बरफको छिद्रोंको साक्ष्य हो "]''प्रकृति'' 315:45-47 .</ref> देखि निकालियो हैं।कम प्रत्यक्ष भूवैज्ञानिक प्रमाणले यो मानिन्छ कि CO<sub>2</sub>को यति ज्यादा मात्रा पछिल्लो पल्ट २० करोड वर्ष पहिले भएको थियो।<ref>
<!--Translate this template and uncomment
{{cite journal| first=Paul N.| last=Pearson| coauthors=Palmer, Martin R.| journal=[[Nature (journal)|Nature]]| title= Atmospheric carbon dioxide concentrations over the past 60 million years| date=[[2000-08-17]]| volume=406| issue=6797| pages=695–699| url=http://www.nature.com/nature/journal/v406/n6797/abs/406695a0.html| doi=10.1038/35021000| format= abstract}}
पङ्क्ति १६७:
-->
</ref> हुन्छ।
प्रत्युत्तरको यो प्रभाव केवल धीरेविस्तारै धीरेविस्तारै नै उल्टा हुन सक्छ किनकी कार्बन डाई आक्साइड<sub>[[ग्रीनहाउस गैस#वायुमंडल देखि हटाउन तथा ग्लोबल वार्मिंगको क्षमता|</sub>मा दीर्घकालीन वायुमंडलीय जीवनावधि]] ([[:en:Greenhouse gas#Removal from the atmosphere and global warming potential|atmospheric lifetime]]) हुन्छ।
 
बादलों देखि प्रभावित हुने प्रत्युत्तर एक निरंतर चलने वाला प्रक्रिया हो।नीचे देखि देखेको छ , बादलको फिर्ता उत्सर्जन अवरक्त विकिरणको सतह , बढी एक यति गर्मी प्रभाव डालती छ , माथि देखि देखेको छ , बादल र सूर्यको प्रकाश उत्सर्जन अवरक्त विकिरण प्रतिबिंबित गर्नको लागि ठाँउ हो , र यसैले एक शीतलन प्रभाव डालती छ .शुद्ध प्रभाव के गर्म अथवा चिसो छ यो बादलको [[बादलोंको प्रकारको सूची|किसिम]] ([[:en:list of cloud types|type]]) र उंचाई जस्तै विवरणोंमा निर्भर गर्दछ। जलवायुको प्रतिमानोंमा यिनी विवरणहरूलाई प्रदर्शित गर्न कठिन हुन्छ किनकी जलवायु प्रतिमानों<ref name="soden1" /> को संगणक खानोंमा रिक्त स्थानहरूको बिंदुहरूको बीचको तुलनामा बादल धेरै साना हुन्छन्।
पङ्क्ति २६२:
-->
</ref>
तल्लो [[क्षोभमंडल|त्रोपोस्फेरे]] ([[:en:troposphere|troposphere]])में तापमान 0.12 र 0.22&nbsp;°C ( (0.22 र 0.4&nbsp;°F)को बीचमा प्रति दशक बडा छ , जस्तोको [[उपग्रह तापमानको मापन|उपग्रहको आंकडा बताछन .]] ([[:en:satellite temperature measurements|satellite temperature measurements]])यो मानिन्छ कि १८५० भन्दा पहिले पछिल्लो [[पछिल्लो १००० सालको तापमान रेकर्ड|एक या दुइ हजार सालों]] ([[:en:Temperature record of the past 1000 years|one or two thousand years]])से तापमान अपेक्षाकृत स्थिर रहेको छ , केहिकेही क्षेत्रीये उतार -चडाव जस्तैको [[मध्यकालीन गर्म अवधि|मध्यकालीन गर्म समय]] ([[:en:Medieval Warm Period|Medieval Warm Period]]) या [[अल्‍पकालीन आइस एज|अल्प बर्फीला युग]] ([[:en:Little Ice Age|Little Ice Age]])<!--Translate this template and uncomment
{{Fact|date=June 2008}}
-->
पङ्क्ति २७२:
-->
 
[[नासा|NASA]]'s [[अन्तरिक्ष अध्‍ययनको लागि गोडार्ड संस्थान|गोद्दर्द अन्तरिक्ष अध्ययन संस्थान]] ([[:en:Goddard Institute for Space Studies|Goddard Institute for Space Studies]]),को अनुमानहरूमा आधारित , २००५ सबै भन्दा गर्म साल थियो , जबसे मापनको साधन १८००को अन्तमा उपलब्ध भएका तब देखि , १९९८को रेकर्ड लाई यसले एक डिग्रीको केहिकेही सौवें भागले तोडयो <ref>
<!--Translate this template and uncomment
{{cite web |url= http://data.giss.nasa.gov/gistemp/2005/ |last= Hansen | first = James E. |authorlink= James Hansen |coauthors= ''et al.'' |title= Goddard Institute for Space Studies, GISS Surface Temperature Analysis |accessdate=2007-01-17 |date= [[2006-01-12]] |publisher= NASA [[Goddard Institute for Space Studies]]}}
पङ्क्ति ३३६:
 
== जलवायु प्रतिमान ==
२००१ या उससेउसभन्दा पहिले गरिएकोपहिलेगरिएको [[चित्र:Global Warming Predictions.png|thumb|280px|ग्लोबल वार्मिंगको गणना, जसमा धेरै तरिकाको [[जलवायु प्रतिमान|जलवायु मोडेल]] ([[:en:climate model|climate model]])[[उत्सर्जन परिदृश्यहरूमा विशेष रिपोर्ट|SRES]] ([[:en:Special Report on Emissions Scenarios|SRES]]) उत्सर्जन परिदृश्यको अंतर्गत , शामिल गरियो हो , यो मानछनको उत्सर्जनको कम गर्नको लागि कार्रवाई नहीको जायेगी ]]
२१ <sup>वी</sup>सदीको समयमा सतहको गर्मीको [[चित्र:Global Warming Predictions Map.jpg|thumb|280px|भौगोलिक वितरण [[HadCM3]] ([[:en:HadCM3|HadCM3]]) क्‍लाइमेट मोडेलको द्वारा नापाइयो जबकि सामान्‍य परिदृश्‍यमा कुनै व्‍यवसाय आर्थिक विकास र ग्रीनहाउस ग्याँस उत्सर्जनको कारण मानयो जाता हो.इस आंकडामा , विश्व स्तरको वार्मिंग 3.0&nbsp;°C (5.4&nbsp;°F). देखि मेल खाती छ ]]
<!--Translate this template and uncomment
पङ्क्ति ३६१:
यो माडल उन वार्मिंग जोको १९१० देखि १९४५ सम्म भएको थियोको राम्रो तरिका बुझयो नही पाते ,को त्यो प्राकृतिक परिवर्तन या मानव प्रभावको कारन भयो ; फेरि पनि , उनि यो सुझाव दिछनको १९७५ पछि देखि हुने वार्मिंग ग्रीन [[ग्रीनहाउस गैस|हाउस ग्याँसहरू]] ([[:en:greenhouse gas|greenhouse gas]])के उत्सर्जनको कारन नै छ
 
वैश्विक जलवायु मोडेलको अनुमान उन ग्रीनहाउस ग्याँस परिदृश्यबाट प्रभावित हुन्छन् जसलाई आईपीसीसी ( उत्सर्जन [[उत्सर्जन परिदृश्यहरूमा विशेष रिपोर्ट|पर विशेष रिपोर्ट]] ([[:en:Special Report on Emissions Scenarios|Special Report on Emissions Scenarios]])) ( SRES )ले आफ्नो रिपोर्टमा दर्शाउएको छ चाहे सामन्य न होमा मोडेलमा [[कार्बन चक्र]] ([[:en:carbon cycle|carbon cycle]])का अनुकरण पनि गरिन्छ , यो ज्यादातर सकारात्मक प्रतिक्रिया दर्शाउइन्छ , चाहे यो प्रतिक्रिया ( A2 SRES परिदृश्यको अंतर्गत , प्रतिक्रियाहरूमा 20 र 200 पीपीएम CO<sub>2</sub>को अन्तर हुन्छ ) अनिश्चित छ केहिकेही पर्यवेक्षण अध्ययनहरू भन्दा एक सकारात्मक प्रतिक्रिया<ref>
<!--Translate this template and uncomment
{{cite journal |last=Torn |first=Margaret |coauthors=Harte, John |date=[[2006-05-26]] |title=Missing feedbacks, asymmetric uncertainties, and the underestimation of future warming |journal=[[Geophysical Research Letters]] |volume=33 |issue=10 |id=L10703 |url=http://www.agu.org/pubs/crossref/2006/2005GL025540.shtml |accessdate=2007-03-04 |doi=10.1029/2005GL025540, |doi_brokendate=2008-06-25}}
पङ्क्ति ४००:
--></ref> को जुडना , सानो गर्मिहरू , [[धारा प्रवाह|streamflow]] ([[:en:streamflow|streamflow]]) , प्रजातिहरूको [[जलवायु परिवर्तनले विलुप्त भएको खतरा|खतम]] ([[:en:extinction risk from climate change|extinctions]])होना र [[वेक्टर ( जीव विज्ञान )|रोगहरूको वेक्टर]] ([[:en:Vector (biology)|disease vectors]])में वृद्धि शामिल हो
 
[[प्राकृतिक वातावरण]] ([[:en:natural environment|natural environment]]) र [[सभ्यता|मानव जीवन]] ([[:en:civilization|human life]])मा केहिकेही असर केहिकेही हद सम्म ग्लोबल वार्मिंगको कारण देखि माने जाँदैछन् IPCCको एक रिपोर्टको अनुसार [[1850 पछि हिमनदहरूको पछि हटना|glacierको पछि हटना]] ([[:en:Retreat of glaciers since 1850|glacier retreat]]), [[आइस शेल्फ#आइस शेल्फ विघटन|ice shelfको खतम होना]] ([[:en:Ice shelf#Ice shelf disruption|ice shelf disruption]]) जस्तोको [[लार्सन आइस शेल्फ|Larsen Ice Shelf]] ([[:en:Larsen Ice Shelf|Larsen Ice Shelf]]),मा भयो [[समुद्रको स्तर वृद्धि|समुद्रको स्टारको बडना]] ([[:en:sea level rise|sea level rise]]), वर्षामा परिवर्तन , र [[ग्लोबल वार्मिंगको प्रभाव#अधिक चरम मौसम|बहुत नै खराब मौसम]] ([[:en:Effects of global warming#More extreme weather|extreme weather events]]), ग्लोबल वार्मिंग <ref name="tar_wg2">
<!--Translate this template and uncomment
{{cite web |title = Climate Change 2001: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Contribution of Working Group II to the Third Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change |url = http://www.grida.no/climate/ipcc_tar/wg2/index.htm |publisher = [[Intergovernmental Panel on Climate Change]] |date = [[2001-02-16]] |accessdate = 2007-03-14}}
पङ्क्ति ४०९:
--></ref>
 
बढती भयो मृत्युहरू , displacements , र आर्थिक नोकसान , जोको [[चरम मौसम|अतिवादी मौसम]] ([[:en:extreme weather|extreme weather]])के कारण संभावित हो , [[जनसंख्या वृद्धि|बढती भयो जनसँख्या]] ([[:en:Population growth|growing population]])के कारण र पनि बदतर हुन सक्छन् . हुनत शीतोष्ण क्षेत्रमा यसको केहिकेही फैदे पनि हुन सक्छन् जस्तैको ठंड <ref name="WGII SPM AR4">
<!--Translate this template and uncomment
{{cite web |title = Summary for Policymakers |work = Climate Change 2007: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Working Group II Contribution to the Intergovernmental Panel on Climate Change Fourth Assessment Report |url =http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar4/wg2/ar4-wg2-spm.pdf |format = [[Portable Document Format|PDF]] |publisher = [[Intergovernmental Panel on Climate Change]] |date = [[2007-04-13]] |accessdate = 2007-04-28}}
पङ्क्ति ४२६:
--></ref> खराब मौसम [[चरम मौसममा :ग्लोबल वार्मिंगको प्रभाव|की]] ([[:en:Effects of global warming#More extreme weather|hurricanes and extreme weather events]])तीव्रतामा इजाफा (मा यो अबेर पछि आएँगे ) , [[महासागर अम्लीकरण|महासागर pH]] ([[:en:Ocean acidification|lowering]])का [[पीएच|नीचा होना]] ([[:en:pH|pH]])और [[मलेरिया]] र dengue ज्वरो [[डेंगू|जैसी बिमारियहरूको फैलन]] . एक अध्ययनको भविष्यवाणीको अनुसार २०५० सम्म १८% देखि ३५% पशु र बिरुवाहरूको प्रजातिहरू [[जलवायु परिवर्तनले विलुप्त भएको खतरा|विलुप्त]] ([[:en:extinction risk from climate change|extinct]])हो जाएँगी , यो कुरा ११०३ पशु र बिरुवाहरूको एक नमूनेमा आधारित छ <ref><!--Translate this template and uncomment
{{cite journal |last= Thomas |first= Chris D. |coauthors= ''et al.'' |date= [[2004-01-08]] |title= Extinction risk from climate change |journal= [[Nature (journal)|''Nature'']] |volume= 427 |issue= 6970 |pages= 145–138 |doi= 10.1038/nature02121 |url= http://www.geog.umd.edu/resac/outgoing/GEOG442%20Fall%202005/Lecture%20materials/extinctions%20and%20climate%20change.pdf |format= [[Portable Document Format|PDF]] |accessdate= 2007-03-18}}
--></ref> तर , केहिकेही नै यंत्रवत अध्ययनहरूले जलवायु परिवर्तन <ref><!--Translate this template and uncomment
{{cite journal |last= McLaughlin |first= John F. |coauthors= ''et al.'' |date= [[2002-04-30]] |title= Climate change hastens population extinctions |journal= [[Proceedings of the National Academy of Sciences|PNAS]] |volume= 99 |issue= 9 |pages= 6070–6074 |doi= 10.1073/pnas.052131199 |url= http://www.nd.edu/~hellmann/pnas.pdf |format= [[Portable Document Format|PDF]] |accessdate= 2007-03-29 |pmid= 11972020}}
--></ref> को कारण जीवहरू विलुप्त भएको अनुमान लगाएको छ , बढी एक शुद्ध त यो दर्शाउइन्छको विलुप्त भएको अनुमान अनिश्चित हो .<ref><!--Translate this template and uncomment
पङ्क्ति ४६६:
-->
 
मौसम वैज्ञानिकहरूको बीच जो एक तरिकाको [[जलवायु परिवर्तनमा वैज्ञानिक परामर्श|व्यापक समझौता]] ([[:en:Scientific opinion on climate change|broad agreement]]) छको वैश्विक तापमानमा वृद्धि हुनेछ ,ले केहिकेही [[राष्ट्र]]s , [[राज्य]] ([[:en:state|state]])s , [[निगम]] ([[:en:corporation|corporation]])s र व्यक्तिहरू लाई गतिविधि गरे पछि मजबूर गरेको छको ग्लोबल वार्मिंगको कम गरे जाए या उसलाई समायोजित गरे जाए .बहुत देखि पर्यावरण समूह ग्लोबल वार्मिंगको विरूद्ध [[जलवायु परिवर्तनमा व्यक्तिगत र राजनीतिक कार्रवाई|व्यक्तिगत कार्यहरू]] ([[:en:Individual and political action on climate change|individual action]])को प्रोत्साहित गर्छन तर यस्तो प्राय: उपभोक्ता एवं क्षेत्रीय संगठनहरू द्वारा संपन्न हुन्छ। केहिले सुझाव दिए छको दुनिया भरमा जीवाश्म ईंन्धनको उत्पादनमा एक [[कोटा]] ([[:en:quota|quota]]) हुनु पर्छ क्यूंकि उनि मानछनको यसको सीधा सम्बन्ध CO<sub>2</sub>को उत्सर्जन<ref><!--Translate this template and uncomment
{{cite web| title = Climate Control: a proposal for controlling global greenhouse gas emissions | publisher = Sustento Institute | url = http://sustento.org.nz/wp-content/uploads/2007/06/climate-control.pdf | format = [[Portable Document Format|PDF]] | accessdate = 2007-12-10}}
--></ref><ref><!--Translate this template and uncomment
पङ्क्ति ४८५:
--></ref>[[अमेरिका जलवायु परिवर्तन विज्ञान कार्यक्रम|अमेरिका विज्ञान जलवायु परिवर्तन कार्यक्रम]] ([[:en:U.S. Climate Change Science Program|U.S. Climate Change Science Program]]) एक संयुक्त कार्यक्रम हो जसमा 20 भन्दा अधिक अमरीकी संघीय एजेंसियोंको भागेदारी छ
 
चीन र भारत , हुनत यसको प्रावधानों देखि अछूते हो ,ले क्योटो प्रोटोकोलको [[विकासशील देश|विकासशील देशहरू]] ([[:en:developing countries|developing countries]])को रूपमा यसको तस्दीकको हैहालको केहिकेही अध्ययन <ref><!--Translate this template and uncomment
{{cite web |url= http://www.berkeley.edu/news/media/releases/2008/03/10_chinaco2.shtml |title= New analysis finds alarming increase in expected growth of China CO2 emissions |accessdate=2008-03-10 |author=Sarah Yang, Media Relations |date=[[March 13]], [[2001]]|publisher= UC Berkeley }}
--></ref> को अनुसार चीनले ग्रीन हाउस ग्याँसहरूको उत्सर्जनमा अमरीकाको पनि मात दे दिएको छ .चीनी प्रीमियर [[वेन जियाबाओ]] ([[:en:Wen Jiabao|Wen Jiabao]])ले आफ्नो देशले भन्यो छको त्यो [[प्रदूषण]] र ग्लोबल वार्मिंग छ .<ref><!--Translate this template and uncomment
पङ्क्ति ४९१:
--></ref> देखि निपटनेको लागि आफ्नो प्रयास दुगने गरेर दे .
 
आईपीसीसीको कार्य समूह III ग्लोबल वार्मिंगको लागत र लाभको विभिन्न दृष्टिकोणोंको बारेमा रिपोर्ट बनाउनको लागि 2007को [[आईपीसीसीको चौथी मूल्यांकन रिपोर्ट|आईपीसीसी चौथा मूल्यांकन रिपोर्ट]] ([[:en:IPCC Fourth Assessment Report|IPCC Fourth Assessment Report]])मा यो निष्कर्ष नीकाला गयोको कुनै एक प्रौद्योगिकी या सेक्टर ग्लोबल वार्मिंगको खत्म गर्नको लागि पुरा तरिकाले जिम्मेदार छैन .वे पाउछनको प्रौद्योगिकीको विभिन्न क्षेत्रहरू , जस्तै [[ऊर्जा आपूर्ति]] ([[:en:energy supply|energy supply]]), [[परिवहन]] ([[:en:transport|transport]])ation , [[उद्योग]] ([[:en:industry|industry]]), र [[कृषि]],मा केहिकेही प्रमुख प्रथाहरूको लागू हुनु पर्छ .अनुमान छ कि 2030 सम्म [[कार्बन डाइओक्साइडको समकक्ष|कार्बन डाइओक्साइड समकक्ष]] ([[:en:carbon dioxide equivalent|carbon dioxide equivalent]])को स्थिरीकरण, 445 र 710 ppmको बीच , [[सकल घरेलू उत्पादन]].<ref><!--Translate this template and uncomment
{{cite web | url= http://arch.rivm.nl/env/int/ipcc/pages_media/FAR4docs/final_pdfs_ar4/SPM.pdf | format=[[Portable Document Format|PDF]] | title=Summary for Policymakers | work=Climate Change 2007: The Physical Science Basis. Contribution of Working Group III to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change | accessdate=2007-12-09 | date=[[2007-05-04]] | publisher=[[Intergovernmental Panel on Climate Change]]}}
--></ref> मा ०.६ देखि ३ प्रतिशत सम्म कमी या इजाफा ला सक्छ .
पङ्क्ति ५४०:
{{cite news |title= Report: Big Money Confusing Public on Global Warming |url= http://abcnews.go.com/Technology/Business/story?id=2767979&page=1 |last= Sandell |first= Clayton |publisher= [[American Broadcasting Company|ABC]] |date= [[2007-01-03]] |accessdate= 2007-04-27}}
-->
</ref> त्यहि तरिका , पर्यावरणको विभिन्न सार्वजनिक लबी र धेरै मान्छेले अभियान शुरू गरे हो जो [[ग्लोबल वार्मिंगको प्रभाव|जलवायु परिवर्तनको जोखिम]] ([[:en:Effects of global warming|risks of climate change]])मा जोर हालछन र कडे नियंत्रण गर्ने वकालत गर्छन .जीवाश्म ईंन्धनको केहिकेही कम्पनीहरूले आफ्नो प्रयासहरू लाई हालको वर्ष <ref><!--Translate this template and uncomment
{{cite news | url=http://www.usatoday.com/weather/climate/globalwarming/2007-05-18-greenpeace-exxon_N.htm |title= Greenpeace: Exxon still funding climate skeptics |date=[[2007-05-18]] |publisher= [[USA Today]] |accessdate=2007-07-09}}
--></ref> मा कम गरेको छ यां ग्लोबल वार्मिंग <ref><!--Translate this template and uncomment
पङ्क्ति ५८१:
</ref>
 
धरतीमा प्रकाशको आनेले , जसलाई [[किरणन|irradiance]] ([[:en:irradiance|irradiance]]) भन्छन् हो सकता हियाको २० उनि दशकमा [[ग्लोबल डिमिंग|ग्लोबल वार्मिंग]] ([[:en:Global dimming|Global dimming]])को कम गरे हो , क्यूंकि तब कम प्रकाश धरतीमा आएको थियो 1960 देखि 1990 सम्म मानव निर्मित एरोसोल्सले यस असरको र पनि बढाया वैज्ञानिकहरूले भन्यो छ कि ६६-९० प्रतिशत विश्‍वास संग भन्यो छको मानव निर्मित एरोसोल्स, ज्वालामुखी गतिविधि सहित ग्लोबल वार्मिंगको केहिकेही कम गर्छन र ग्रीनहाउस ग्याँसहरू वार्मिंगको अझै सम्म जति देख्यो गएको छ उससे बढी अधिक बढाएँगी यदि यो कम गर्ने कारक न हो.<ref name="grida7" />
 
[[ओजोन रिक्तीकरण]] ([[:en:Ozone depletion|Ozone depletion]]) जसमा पृथ्वीको [[stratosphere|स्ट्रैटोस्फियर]] ([[:en:stratosphere|stratosphere]])मा [[ओजोन]]को कमी हुन्छ ,ले ग्लोबल वार्मिंगको बढावा दिए छ यद्यपि यिनी [[ओजोन रिक्तीकरण#ओजोन रिक्तीकरण र ग्लोबल वार्मिंग|क्षेत्रहरूको सम्बन्ध]] ([[:en:Ozone depletion#Ozone depletion and global warming|areas of linkage]]) हो , तर दुवैको बीचको सम्बन्ध लाई मजबूत हैन भन्यो जा सकता .