"झारखण्ड" का संशोधनहरू बिचको अन्तर

कुनै सम्पादन सारांश छैन
चिनोहरू: मोबाइल सम्पादन मोबाइल वेब सम्पादन उन्नत मोबाइल सम्पादन
चिनोहरू: मोबाइल सम्पादन मोबाइल वेब सम्पादन उन्नत मोबाइल सम्पादन
पङ्क्ति १०६:
 
प्राचीन कालमा [[महाभारत]]मा यस क्षेत्रलाई कर्क रेखा अर्थात् कर्कट रेखाको नजिक रहेको कारण कर्कखण्ड भनिएको थियो।<ref name="Nagpuri Shist Sahitya">{{Cite web|url=https://archive.org/stream/in.ernet.dli.2015.322091/2015.322091.Nagpuri-Sisth_djvu.txt|title=Nagpuri Shist Sahitya|access-date=24 September 2022}}</ref> मध्यकालीन समयमा यस क्षेत्रलाई झारखण्डको नामले चिनिन्थ्यो। भविष्य पुराण (१२०० ईस्वी) का अनुसार झारखण्ड सात पुन्द्रा देसामध्ये एक थियो। पूर्वी गङ्गा वंशका नरसिंहदेव द्वितीयको शासनकालदेखि उडिसा क्षेत्रको केन्द्रपाडामा १३औँ शताब्दीको ताम्रपत्रमा यो नाम पहिलो पटक फेला परेको हो। बैधनाथ धामदेखि पुरीसम्मको वन क्षेत्र झारखण्ड भनेर चिनिन्थ्यो। अकबरनामामा पूर्वमा पञ्चेतदेखि पश्चिममा रतनपुर, उत्तरमा रोहतासगढ र दक्षिणमा उडिसाको सिमानालाई झारखण्ड भनिन्थ्यो।<ref name="=Mittal Publications2008">{{cite book|author=Gautam Kumar Bera|url=https://books.google.com/books?id=9qrmTdshzKQC&pg=PA31|title=The unrest axle: ethno-social movements in Eastern India|publisher=Mittal Publications|year=2008|isbn=978-81-8324-145-8|pages=32–44|access-date=30 May 2020|archive-date=4 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211004170932/https://books.google.com/books?id=9qrmTdshzKQC&pg=PA31|url-status=live}}</ref><ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=znJuAAAAMAAJ|title=Bihar|author=Ram Chandra Prasad|publisher=National Book Trust, India|year=1983|page=69|access-date=8 April 2022}}</ref>
 
== इतिहास ==
=== प्राचीन काल ===
 
यो क्षेत्रमा [[मध्यपाषाण काल|मध्यपाषाण]]-ताम्रपाषाण कालदेखि बसोबास भएको पाइन्छ, जुन धेरै प्राचीन गुफा चित्रहरूले देखाउँदछ।<ref name="books.google.com">{{cite book|url=https://archive.org/details/indiaprehistoric00indi|title=India – Pre-historic and Proto-historic periods|date=2016|publisher=Publications Division, Ministry of Information & Broadcasting|isbn=9788123023458|page=[https://archive.org/details/indiaprehistoric00indi/page/14 14]|language=en}}</ref><ref name="Cave paintings lie in neglect">{{cite news|date=13 March 2008|title=Cave paintings lie in neglect|work=The Telegraph |url=https://www.telegraphindia.com/1080313/jsp/jharkhand/story_9013558.jsp|url-status=live|access-date=30 April 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180906124608/https://www.telegraphindia.com/1080313/jsp/jharkhand/story_9013558.jsp|archive-date=6 September 2018}}</ref><ref name="Pearson Education India">{{cite book|last1=Singh|first1=Upinder|url=https://books.google.com/books?id=H3lUIIYxWkEC&pg=PA220|title=A History of Ancient and Early Medieval India: From the Stone Age to the 12th Century|date=2008|publisher=Pearson Education India|isbn=9788131711200|page=220|language=en|access-date=7 September 2018|archive-date=25 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191225190408/https://books.google.com/books?id=H3lUIIYxWkEC&pg=PA220|url-status=live}}</ref> मध्यपाषाण र नवपाषाण कालको छोटा नागपुर पठार क्षेत्रबाट पत्थरका औजारहरू पत्ता लगाइएको छ। इस्को, हजारीबाग जिल्लामा प्राचीन गुफा चित्रहरू छन् जुन मध्य-ताम्रा काल (९०-५००० ईसा पूर्व) का हुन्।<ref name="books.google.com" /> ईसापूर्व दोस्रो सहस्राब्दीको दौडान छोटा नागपुर पठारमा तामाका औजारहरूको प्रयोग फैलिँदै गएको पाइन्छ र। पलामु जिल्लामा सोन र उत्तरी कोयल नदीहरूको सङ्गममा रहेको काबरा-काला ढिस्कोमा विभिन्न पुरातात्विक वस्तुहरू र कला वस्तुहरू फेला परेका छन् जुन नवपाषाणदेखि मध्ययुगीन कालसम्मका छन्।<ref name="Cave paintings lie in neglect" /> सिंहभूम जिल्लाबाट धेरै फलामका अवशेष, ढुङ्गा र गमलाहरू फेला परेका छन् जुन [[कार्बन काल निर्धारण विधि]] अनुसार १४०० ईसा पूर्वदेखिका छन्।<ref>{{Cite web|url=http://www.asiranchi.org/activities-kabrakala.html|title=KABRA – KALA|website=www.asiranchi.org|access-date=30 April 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20131008093453/http://www.asiranchi.org/activities-kabrakala.html|archive-date=8 October 2013|url-status=live}}</ref> यस क्षेत्रमा प्राचीन कालमा नन्द, मौर्य र गुप्त सहित धेरै साम्राज्य र राजवंशहरूले शासन गरेका थिए।<ref name="Pearson Education India" />
 
[[महाभारत]]मा यस क्षेत्रलाई कर्कट रेखाको नजिक रहेको हुनाले कर्कखण्ड भनिएको थियो।<ref name="Nagpuri Shist Sahitya"/> लगभग ५०० ईसा पूर्व महाजनपदको युगमा, झारखण्ड राज्य मगध र अङ्गको एक भाग थियो। मौर्य कालमा, यस क्षेत्रमा धेरै राज्यहरूद्वारा शासन गरिएको थियो, जुन सामूहिक रूपमा अटाविका (वन) राज्यहरूको रूपमा चिनिन्थ्यो। अशोकको शासनकालमा मौर्य साम्राज्यको आधिपत्य स्वीकार्न बाध्य भएका थिए। सारिडकेलको प्राचीन स्थलमा जलेका इँटाका घरहरू, रातो भाँडाकुँडाका, तामाका औजार, सिक्का र फलामका औजारहरू फेला परेका थिए जुन इस्वी संवत्को सुरुका शताब्दीका हुन्। ब्राह्मी शिलालेख खुन्टी जिल्लामा फेला परेको थियो जुन ईसापूर्व तेस्रो शताब्दीको हो। समुद्रगुप्तले हालको छोटानागपुर क्षेत्र (उत्तर र दक्षिण) को माध्यमले शासन गर्ने क्रममा महानदी घाटीमा दक्षिण कोशलाको राज्यविरुद्ध पहिलो आक्रमणको निर्देशन दिएका थिए।<ref>{{cite book | url=https://archive.org/details/personalgeograph00sharuoft | page=[https://archive.org/details/personalgeograph00sharuoft/page/258 258] |title = Personal and Geographical Names in the Gupta Inscriptions| publisher=Concept Publishing Company |last1 = Sharma|first1 = Tej Ram|year = 1978}}</ref>
 
=== मध्यकालीन समय ===
 
सातौँ शताब्दीमा, चिनियाँ यात्री जुआनजाङ यस क्षेत्र हुँदै गएका थिए। उनले राज्यलाई कर्णसुवर्ण र शशांकलाई शासकको रूपमा वर्णन गरेका थिए। कर्ण-सुवर्णको उत्तरमा मगध, पूर्वमा चम्पा, पश्चिममा महेन्द्र र दक्षिणमा उडिसा थियो।<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=TxdkDwAAQBAJ&q=Sutiambe&pg=PT43|title=The Life and Times of Jaipal Singh Munda|isbn=9789352669431|last1=Kiro|first1=Santosh|date=15 September 2020|access-date=14 November 2020|archive-date=4 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211004131103/https://books.google.com/books?id=TxdkDwAAQBAJ&q=Sutiambe&pg=PT43|url-status=live}}</ref>
 
मध्ययुगीन कालमा यस क्षेत्रमा नागवंशी, पाला, खयरवल, रामगढ राज र चेरो शासकको शासन थियो।<ref name="https">{{cite book|last1=Sinha|first1=Anuj Kumar|url=https://books.google.com/books?id=fikvDwAAQBAJ|title=Unsung Heroes of Jharkhand Movement|date=January 2017|isbn=9789352660001|access-date=29 July 2019|archive-date=4 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211004131104/https://books.google.com/books?id=fikvDwAAQBAJ|url-status=live}}</ref> हजारीबागमा एक बौद्ध गुम्बा फेला परेको थियो जुन १०औँ शताब्दीमा पाल शासनको समयमा निर्माण गरिएको थियो। भीम कर्ण मध्ययुगीन कालमा नागवंशी राजा थिए। <ref>{{cite web|url=https://www.oneindia.com/2009/05/11/archaeologistsuncover-remains-of-ancient-empire-injharkhan.html|title=Archaeologists uncover remains of ancient empire in Jharkhand|date=11 May 2009|website=oneindia|access-date=3 October 2022}}</ref>
[[File:Khakparta Temple.jpg|thumb|नवौँ शताब्दीको शिव मन्दिर]]
 
 
=== आधुनिक काल ===
सन् १५७४ मा [[राजपुत]] राजा मानसिंहले विजय प्राप्त गरेपछि सम्राट अकबरको शासनकालमा मुगल प्रभाव पलामुमा पुगेको थियो।<ref name="latehar.nic.in">{{Cite web | url=https://latehar.nic.in/history/ | title=History &#124; Latehar, Government of Jharkhand | access-date=30 April 2019 | archive-url=https://web.archive.org/web/20190328104338/https://latehar.nic.in/history/ | archive-date=28 March 2019 | url-status=live | df=dmy-all }}</ref> [[मुगल साम्राज्य|मुगल शासन]]को समयमा धेरै आक्रमणहरू भएका थिए। नागवंशी राजा मधु सिंहको शासनकालमा अकबरका सेनापतिले खुखरामाथि आक्रमण गरेका थिए। दुर्जन शाहको शासनकालमा पनि आक्रमण भएको थियो।<ref>{{cite web|url=https://archive.org/stream/in.ernet.dli.2015.119550/2015.119550.The-Nagbanshis-And-The-Cheros_djvu.txt|title=The Nagbanshis and the Cheros|website=archive.org|year=1969}}</ref>
 
राजा राम शाहले सन् १६४० देखि १६६३ सम्म नवरत्नगढमा शासन गरेका थिए। उनले सन् १६४३ मा कपिलनाथ मन्दिरको निर्माण गरेका थिए।<ref name="livehistoryindia">{{cite web|url=https://www.livehistoryindia.com/story/places/navratangarh-lost-kingdom-of-the-nagvanshis|title=Navratangarh: Lost Kingdom of the Nagvanshis|publisher=livehistoryindia|date=27 April 2019|access-date=28 September 2022}}</ref> उनको उत्तराधिकारी उनका छोरा रघुनाथ शाह थिए। सन् १६९१ मा [[राँची]]को जगन्नाथ मन्दिरलाई ठाकुर अनिनाथ शाहदेवले निर्माण गरेका थिए। राजा मेदिनी रेले सन् १६५८ देखि १६७४ सम्म पलामूमा शासन गरेका थिए। उनको शासन दक्षिण गया र हजारीबागका क्षेत्रहरूमा फैलिएको थियो।<ref name="palamu.nic.in">{{Cite web |url=http://palamu.nic.in/palamufort.html |title=Palamufort |access-date=20 December 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20151118184001/http://palamu.nic.in/palamufort.html |archive-date=18 November 2015 |url-status=dead }}</ref> उनले नवरत्नगढमा आक्रमण गर्दै र छोटानागपुरका नागवंशी महाराजालाई पराजित गरेका थिए। पलामु क्षेत्रमा चेरो शासन १९ औँ ईस्वीसम्म चलेको थियो, जबसम्म विभिन्न गुटहरू बीचको आन्तरिक द्वन्द्वले चेरोसलाई कमजोर बनायो र उनीहरू [[इस्ट इन्डिया कम्पनी]]सँग पराजित भएनन्। पछि पलामूको सम्पत्तिलाई अङ्ग्रेजहरूले बेचेका थिए।<ref>{{Cite web|url=https://latehar.nic.in/history/|title=history|website=latehar.nic.in|access-date=30 April 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190328104338/https://latehar.nic.in/history/|archive-date=28 March 2019|url-status=live}}</ref>
 
== सन्दर्भ सामग्रीहरू ==
"https://ne.wikipedia.org/wiki/झारखण्ड" बाट अनुप्रेषित